Po druhé světové válce vznikly ve Vysočanech zahrádkářské kolonie na polích a provizorních skládkách v blízkosti továren ČKD a Praga v padesátých letech minulého století. Tyto zahrádky sloužily místním obyvatelům jako místo odpočinku a pěstování plodin. V průběhu let však čelily tlaku developerských projektů, které usilovaly o jejich zastavění. Díky aktivitě místních obyvatel a spolku Rokytka žije se podařilo část zahrádek zachovat a přeměnit je na veřejný park Zahrádky.
Dnes park Zahrádky slouží jako zelená oáza uprostřed městské zástavby, nabízející prostor pro relaxaci, sport a komunitní akce. Do budoucna se plánuje další rozvoj parku, včetně zlepšení infrastruktury, výsadby nové zeleně a rozšíření rekreačních ploch pro veřejnost.
Druhá část území zatím transformací neprošla. Zdá se, že se podařilo dohodnout s potenciálním developerem na výměně těchto pozemků za jiné v jiné části Prahy a zároveň získat tuto kolonii pro městskou část. To však nic nemění na skutečnosti, že tam, kde ještě donedávna místní obyvatelé zvelebovali své chatičky a zahrádky, dnes panují postapokalyptické výjevy. Jako by své chatičky opustili ze dne na den. Jejich místo bylo rychle obsazeno různými individui, včetně lidí bez domova, a celé místo začalo dramaticky chátrat.
Podle katastru tato část stále ještě patři dominikánskému řádu, který je získal v restituci.
Letecká mapa ukazuje, jak zahrádky postupně vznikaly. Po druhé světové válce, mezi lety 1951 a 1953, byly první zahrádky přesunuty z jiných částí Vysočan podél říčky Rokytky. Tyto zahrádky sloužily především zaměstnancům nedalekého podniku ČKD jako místo odpočinku a pěstování plodin. V 50. letech 20. století se oblast kolem Rokytky stala domovem rozsáhlé zahrádkářské kolonie, která zahrnovala komunitní zázemí, jako byla klubovna a taneční parket, kde se pravidelně scházeli místní obyvatelé.
Místo, kde se ještě donedávna žilo a pořádaly se například komentované prohlídky, je dnes územím, kam na procházku běžný člověk jít nechce.
Svým způsobem jde o velmi zvláštní místo. Je zde silně patrný tlak nové výstavby, která doslova pohltila historii…ostatně jako celé Vysočany.
Některé domky jsou zaházeny odpadky, nekteré jsou totálně vymlácené.
Na přístupové cestě stále visí letáky, díky kterým se před rokem podařilo zachránit zdejší zeleň před plánovanou výstavbou bytových domů. Otázkou však zůstává, co dál. V současném stavu nelze pokračovat. Udělat z této plochy bezmyšlenkovité rozšíření sousedního parku by také nebylo vhodné, protože by došlo ke zničení původní zeleně. Ta má v této oblasti velký význam, zejména v letních měsících, kdy dokáže ochladit okolí až o několik stupňů na rozdíl od perfektně střiženého trávníku v sousedství.
Doufejme, že přeměna území nebude trvat několik let, ale kratší dobu. Nová funkce by byla velmi vhodná a domnívám se, že by to neměl být jenom obyčejný park. Právě naopak by zde bylo na co navázat. Komunitní zahrada, místo pro grilování, stýkaní se s přáteli. Zkrátka cokoliv, co lidem ve městech a zvlášť ve Vysočanech tak chybí.